Nějakou formu půjčky má více než třetina Čechů
článek byl přidán: 22.07.2016
Agentura GfK provedla výzkum týkající se vztahu Čechů k půjčkám. Z výsledku vyplývá, že nějakou formu půjčky má 35 % Čechů. Nejčastěji si Češi půjčují na koupi či rekonstrukci nemovitosti, vybavení domácnosti a elektroniku. Češi přitom zastávají názor, že žít na dluh je normální. Zdaleka ne každý však dluhy zvládá splácet.
Průzkumu se účastnilo 900 respondentů pečlivě vybraných tak, aby co nejlépe reprezentovali zastoupení obyvatelstva v České republice. A výsledek? Češi mají půjčky rádi a nebojí se jich. Přesto v roce 2015 vzrostl počet lidí, kteří nemají žádnou půjčku, kreditní kartu či kontokorent, byť jen o 4 procenta oproti roku 2014 (62 %).
"Na 66 % lidí si myslí, že je dnes normální žít na dluh, což je o tři procenta více než v roce 2014. Třetina lidí souhlasí s výrokem, že půjčky jsou dnes výhodné. Dvě třetiny deklarují, že si koupí věci až tehdy, kdy si na ně naspoří," vyjádřil se k průzkumu Jiří Nosek z GfK Czech.
Oblíbené jsou bankovní a neúčelové půjčky
Češi věří zejména bankám, a proto dávají přednost bankovním půjčkám, ideálně pak neúčelovým. Zatímco mezi žadateli o bankovní půjčky převládají lidé se středoškolským či vysokoškolským vzděláním, o nebankovní půjčky jeví větší zájem lidé se základním vzděláním či výučním listem. Hlavní důvod tkví obvykle ve výši příjmu. Banky totiž mívají přísnější podmínky pro získání půjčky, a proto si je mohou dovolit spíše lidé s vyššími příjmy. Mezi nejoblíbenější banky patří Česká spořitelna, Air bank a Moneta Money Bank (bývalá GE Money Bank).
Oblíbenější jsou také neúčelové půjčky (26 %) před účelovými (15 %). Rozdíl je patrný i mezi pohlavími. Více si půjčují muži (37 %) oproti ženám (32 %). "Porovnáme-li rok 2015 s rokem 2014, rostl v roce 2015 počet lidí, kteří nemají žádnou půjčku. Naopak 35 % Čechů má nějakou formu půjčky. Z nich téměř čtvrtina má půjčku od banky a více než čtvrtina využívá bezúčelovou půjčku," řekl Jiří Nosek.
A na co si Češi půjčují nejvíce? Přes 20 % lidí si v roce 2015 vzalo půjčku na koupi bytu či domu. Dalších 18 % si díky půjčkám vybavilo domácnost novými spotřebiči. 17 % Čechů se rozhodlo s pomocí půjčky zrekonstruovat stávající nemovitost. Nárůst půjček byl zaznamenán v případě půjček na koupi auta. Oproti roku 2014, kdy si na koupi auta půjčilo 12 % lidí, si v loňském roce pořídilo auto na splátky 17 % lidí. Bohužel si lidé berou půjčky také na úhradu předchozích dluhů. To uvedlo 9 %, což je o 2 % méně než v roce 2014.
A jak to Češi vidí v roce 2016? Také v letošním roce si Češi berou půjčky. V úmyslu to mělo či má 31 % lidí. Ne vždy se přitom jedná o klasický úvěr. Mnoho Čechů dává přednost kreditním kartám, kontokorentům a nákupům na splátky.
Do dluhů upadají i mladí lidé
Půjčka však může nejen pomoci, ale také způsobit nemalé problémy. Lidé si totiž velice často berou půjčky, ale už je nezvládají splácet. Bohužel se to týká i velice mladých lidí ve věku od 15 do 24 let. 97 % lidí v tomto věku průměrně dluží 9 000 korun. Nejčastěji se přitom jedná o studenty bez pravidelného příjmu a děti ze sociálně slabších rodin.
„Pokud si mladí lidé berou půjčku, nejčastěji si půjčují na různá elektronická zařízení - ať už to jsou mobilní telefony, počítače, notebooky, nebo tablety. Zatímco mladé ženy si průměrně půjčují necelých 8 500 korun, muži mají dluh o něco vyšší, 9 200 korun,“ říká Markéta Fixová ze společnosti KRUK.
Ne každý dluh přitom pochází z půjček. Příčinou zadlužení na mnoho let bývají také neuhrazené pokuty za jízdu na černo nebo neuhrazené účty za telefon. Do dluhové pasti se přitom mohou dostat i nezletilé děti, kterým půjčky poskytnou některé neseriózní nebankovní společnosti. Děti přitom často nemají nejmenší tušení, jaké problémy jim mohou hrozit, pokud půjčku nesplatí dle stanovených podmínek.
„Mladí lidé si zařídí spotřebitelský úvěr, který se později ukáže, že je nad jejich schopnosti. A samozřejmě - pokud dluhy nadále neřeší, nejsou v řešení aktivní, tak se může stát i to, že se kvůli těmto dluhům mohou dostat i do exekuce,“ varuje mladé lidi před rizikem zadlužení Petr Vorlíček, mluvčí Exekutorské komory.
