Novela zákona o ochraně spotřebitele upravuje fungování registru dlužníků
článek byl přidán: 04.02.2016
Dlouhodobé nesplácení půjčky či více půjček je jedním z důvodů, jak se dostat na seznam v některém z registru dlužníků. Jejich fungování nově upravuje novela zákona o ochraně spotřebitele, která vešla v platnost na konci loňského roku. Novela nyní stanovuje, jak může registr pracovat s osobními údaji.
Navzdory nesouhlasným připomínkám ze strany senátu sněmovna schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele. Ta se mimo jiné zaměřila na fungování registrů dlužníků, kterým jasně říká, za jakých podmínek mohou zpracovávat údaje o spotřebitelích. Hlavním cílem je ukočírovat činnost tzv. falešných registrů a stanovit jasná pravidla.
Infobox: K čemu slouží registr dlužníků?
Registry dlužníků pomáhají úvěrovým společnostem posoudit platební morálku potencionálních zájemců o půjčku. Zároveň chrání samotné spotřebitele před rizikem předlužení. Činnost registrů však nebyla dosud nijak regulována, a tak mohly být údaje o spotřebitelích vedeny i bez jejich vědomí a souhlasu, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Podnětem pro úpravu zákona se stala stížnost klienta žádajícího sdružení Solus o vymazání negativního záznamu, který podle něj byl v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Jeho názor potvrdil Úřad pro ochranu osobních údajů, avšak Solus se proti rozhodnutí úřadu odvolal. Případ v současné době řeší Městský soud v Praze. Vláda se na základě tohoto případu rozhodla nastavit podmínky, které stanovují, kdy mohou registry zpracovávat údaje i bez souhlasu spotřebitele.
"Solus již více než 15 let chrání na českém trhu věřitele i klienty, kteří si od nich půjčují, aniž by fungování klientských registrů upravoval speciální zákon. Je však pravdou, že jen v negativním registru Solus máme dnes záznam o 700 tisících lidech s dluhem po splatnosti. Právní zakotvení institutu, který se dotýká tolika obyvatel, proto v zásadě vítáme," vyjádřil se Miroslav Beneš ze sdružení Solus.
Spotřebitelé budou muset být informovaní o negativním zápisu
V registrech dlužníků si informace o dlužnicích vyměňují nejen úvěrové firmy, ale také mobilní operátoři či energetické firmy. Registry dlužníků si pochvalují a jejich význam oceňují i vládní představitelé. "Registry jsou užitečné jak pro samotné firmy, tak i pro spotřebitele. Slouží jako forma prevence předlužení spotřebitelů," vysvětluje Radek Vondráček, poslanec za stranu ANO.
Podle nových pravidel mají spotřebitelé právo odmítnout zápis do tzv. pozitivního registru. Ten sdílí informace o řádně platících zákaznících, tedy o těch, kteří své závazky plní dle smluvních podmínek. U negativních záznamů tuto možnosti mít nebudou, avšak firmy budou spotřebitele o provedení zápisu povinny informovat. Neměl by tedy nastat případ, kdy spotřebitel nebude vědět o svém negativním zápisu v registru. Zákon rovněž definuje, jaké údaje smí být v registrech uvedené, a registrům nařizuje uvedené údaje využívat pouze k prověření platební morálky zákazníků.
TIP: Máte zájem o výhodnou půjčku? Porovnejte a vyberte si bezpečnou půjčku od ověřených poskytovatelů na Půjčky.cz!
Konec falešným registrům?
Novela zákona by měla učinit přítrž tzv. falešným registrům, které vydělávají na vydávání výpisů o bezdlužnosti. "Regulací činnosti registrů zákonem bude zároveň vytvořena překážka proti - v současné době častému - předstírání existence registru, který následně slouží k tomu, aby od spotřebitelů byly vylákány platby za výpisy o bezdlužnosti a podobná plnění, která pro ně nemají faktickou hodnotu," zdůrazňuje další pozitiva novely zákona Radek Vondráček.
Provozovatelem registrů se budou moci stát pouze neziskové organizace, které sdruží alespoň deset bank, úvěrových firem či dalších platebních institucí. "To by mělo garantovat, že údaje v registru budou mít určitou relevanci. Navíc by úprava měla podpořit vznik pouze velkých registrů, které bude jednodušší kontrolovat. Nebude tedy možné vytvářet malé lokální registry o několika položkách, které by mohly být snáze zneužitelné," dodává Radek Vondráček.
Novela zákona se také dotkla doby, po kterou budou moci registry informace zveřejňovat. Informace týkající se závazku budou moci být zapsány pouze po dobu trvání závazku a nejdéle tři roky po jeho ukončení. V případě, že k uzavření závazku nedošlo, registry musí informaci stáhnout již po 3 měsících. Spotřebitelé budou mít právo kdykoliv zažádat o výpis z registru a to za úhradu odůvodněných nákladů. Registr si tedy nebude moci již stanovit poplatek v komerční výši.
